Čaroděj… Stačí jedno jediné slovo a každý fanoušek olomouckého fotbalu si vybaví jméno skryté za touto přezdívkou – Martin Vaniak. V létě po dlouhé době odložil modrobílý dres a podlehl vábení Josefa Csaplára, tou dobou nově jmenovaného trenéra v řeckém klubu Panionios N. F. C. Chcete vědět, jestli mu kouzlení, kterým byl tak pověstný na českých trávnících, jde i v novém působišti? Tak čtěte dál… ZA PRVNÍM ANGAŽMÁ DO CIZINY Už v únoru Martin Vaniak vedení Sigmy oznámil, že v Olomouci neprodlouží smlouvu a uvolní místo dvěma talentovaným brankářům. Hned se vyrojily spekulace o jeho dalším působení. Kromě nabídek z Liberce a Teplic se objevila i ta ze Slavie. „Bohužel, moje angažmá ve Slavii ztroskotalo na rozdílných názorech na smlouvu“, komentuje letní události Vaniak. „Nakonec se na mě usmálo štěstí. Manažer Zíka a také trenér Csaplár mě doporučili vedení řeckého týmu a ti se rozhodli, že mě vyzkouší. Jsem rád, že to všechno nakonec takhle dobře dopadlo.“ KLUB Z PERIFERIE Panionios byl založen v jihozápadní části Atén v roce 1890. Byl vždy průměrným řeckým klubem, který nikdy nevyhrál tamní ligovou soutěž a svým mnohem slavnějším soupeřům (AEK Atény, Panathinaikos, Olympiacos nebo PAOK Soluň) se vždy díval na záda. Naproti tomu v řeckém poháru se za svou historii dostal už pětkrát do finále, z toho dvakrát zvítězil. V roce 1979 nad městským rivalem AEK 3:1; podruhé vyhrál před sedmi lety nad Panathinaikosem nejtěsnějším rozdílem 1:0. Kromě toho zaznamenal úspěch v Balkánském poháru, když tuto soutěž dokázal vyhrát. Své domácí zápasy hraje na stadionu Nea Smyrni vybudovaném v roce 1939. Kapacita je 11 700 fanoušků a je zaručeno, že při každém zápase jsou všechna místa do posledního obsazena. „Zázemí je tady ve srovnání s Olomoucí horší – máme jen hlavní hrací plochu, úplně chybí tréninkové centrum, musíme proto jezdit po všemožných hřištích po celých Aténách. Špatná je i regenerace. Ale materiální vybavení je tu asi na stejné úrovni jako v Sigmě,“ vyjmenovává Vaniak, co ho na začátku v novém působišti zarazilo. Panionios vlastně až zas tak typickým řeckým klubem není. V jeho kádru jsou hráči ze všech koutů světa – Argentinci, Egypťan, hráč z Jihoafrické republiky, ale také Slovinci, Slováci a další Čech, David Langer. „Se slovansky mluvícími spoluhráči si rozumím nejvíc. Přece jenom, jazyk je klíčem ke komunikaci. Se zbytkem se pak domlouvám anglicky a učím se řecky. Mám učitelku řečtiny, která část života strávila v Jablonci. Už jsem toho pochytil dost a když řečtina selže, sáhnu k zaručené angličtině,“ popisuje Čaroděj systém dorozumívání. „Se Slováky a Davidem jsme pořád spolu, na tréninky jezdíme jedním autem. Parta je tu dobrá, když se daří, je to samozřejmě lepší.“ STATISTIKA NENÍ NUDNÁ Řecká liga má za sebou odehraných 9 kol. Panionios dvakrát vyhrál, dvakrát remizoval a pětkrát prohrál (naposled minulý týden s PAOK Soluň). Momentálně mu patří čtrnáctá příčka (tzn. třetí od konce), přičemž v tabulce zápasů odehraných na domácí půdě je druhým nejhorším týmem soutěže. Už po dvou prvních zápasech, kdy Panionios remizoval s Larisou 1:1 a pak utrpěl debakl na hřišti úřadujícího mistra Olympiakosu Pireus, byl odvolán trenér Csaplár. „Máme už třetího trenéra od začátku ročníku. Start byl velmi špatný, ale už se z toho pomalu dostáváme,“ tvrdí jednička mezi tyčemi. I přes tristní bilanci mluví Vaniak o smělých cílech. „Chceme hrát pohár UEFA, ten je tady hodně populární. Na konci ligy se do pohárové Evropy dostane pět až šest klubů, takže je velká šance, že bychom mezi nimi mohli být i my. Navíc v řeckém poháru jsme teď postoupili do dalšího kola, takže je reálná i tato cesta. Ale zápas to byl hodně těžký, třikrát se přerušoval a málem se nedohrál,“ vrací se k pohárovému utkání s Volosem. Vaniak pravidelně dostává důvěru, v letošním ročníku nechyběl ani jednou v základní sestavě. A co říká na úroveň řecké ligy? „Řekl bych, že je lepší než česká. Je tu pět celků minimálně o dvě třídy kvalitnějších než Sparta. Není až tak agresivní, tvrdá, navrch mají týmy hrající technicky.“ KLUBY RVÁČŮ Řekové jsou pověstní oddaností svému fotbalovému klubu. Rvačky a násilnosti mezi fanoušky jsou na denním pořádku. „Tady je fotbal ve společnosti na prvním místě. Asi sedmery noviny tu píší čistě jen o fotbale, další kopané věnují okolo 20 stran. Popularitou je momentálně srovnatelný snad jen basketbal (Řekové se v září stali mistry Evropy - pozn. autora),“ popisuje situaci Čaroděj. „Atmosféra na stadionech je vždy pekelná. Bohužel jsem ještě neměl příležitost si ji naplno vychutnat, protože například venku jsme hráli s Olympiakosem a Panathinaikosem před prázdnými tribunami. Řecký svaz totiž trestá potyčky fanoušků uzavřením stadionu. A to je skoro pokaždé.“ Tento týden hrál Panionios před reprezentační přestávkou s týmem PAOK Soluň. „Bylo to těžké, věděli jsme, do čeho jdeme, ale chtěli jsme tam urvat solidní výsledek. Z jejich stadionu, který je přezdíván Hrobka, se body často nevozí. Je to kotel se 40 000 diváky, kteří skáčou, hučí a skandují celý zápas. Naši fandové jsou sice taky dobří, ale na tohle prostě nemají,“ dodává s respektem. JAK SE ŽIJE FOTBALISŮM V ŘECKU Vaniak bydlí na okraji Atén, asi 40 minut autem od stadionu, v krásném bytě. Zde žije i většina jeho spoluhráčů. „Bydlení je tady drahé, snad ještě dražší než například v Praze,“ komentuje situaci. „Ale jinak jsou Atény krásné. Akropole, spousta starých památek. Navíc Řekové život opravdu žijí, umí si ho vychutnat, umějí se bavit. Přes den jsou plné kavárny, v noci zase restaurace. Už mě i poznávají na ulici. Není se čemu divit, každý týden jsme v televizi a i noviny jsou nás plné.“ Lidé v Řecku mají o českém fotbalu jen povrchní informace. Vaniak s Langerem a Csaplárem sice nahradili v mužstvu jiné Čechy, Drobného s Vlčkem, nicméně ani to nepodnítilo zájem Řeků o náš fotbal. „Reprezentaci a Spartu znají, ale česká liga tady není ani v nabídce sázkových kanceláří. Nemají přehled o české lize. Takže Sigma jim neříká už vůbec nic.“ Vaniak sám se ale snaží naši ligu sledovat. „Pravidelně se dívám na výsledky Olomouce na internetu. Utkání s Libercem jsem sledoval u známých, já bohužel české kanály nemám. Naposled jsem sledoval online se Spartou.“ I pro nedostatek shlédnutých přenosů si netroufá hodnotit současnou sílu olomouckého klubu nebo svého nástupce mezi tyčemi. „Sigma to má rozehrané dobře, šance na přední příčky po utkání se Spartou vzrostly, ale do konce ligy zbývá ještě dlouhá doba. Záleží hlavně na tom, jak dopadnou domácí utkání. Divákům bych chtěl vzkázat, ať mají s týmem trpělivost, není jednoduché zařadit do týmu tolik mladých hráčů, když jsou některé opory zraněné. Ale začínají se uzdravovat, tak věřím, že teď to půjde ještě líp a ty vrchní příčky Sigma udrží.“ BUDOUCNOST JE VE HVĚZDÁCH Martin má v Panioniosu podepsanou smlouvu na jeden rok plus opce. Co bude dělat potom? „Určitě bych chtěl zůstat u fotbalu, věnuju se mu celý život. Pokud bude možnost, rád bych si udělal kurz trenérské dvojky a pak i trenéra gólmanů. Jestli se ještě objevím v Olomouci, to momentálně nevím. Otázkou je, zda o mě Sigma bude mít zájem. Když jsem na jaře odmítl prodloužit smlouvu, bylo mi řečeno, že bych se do klubu nemusel už nikdy vrátit. Ale tuhle otázku bych nechal otevřenou, čas na její řešení přijde až za dlouho. Teď se chci plně věnovat své práci v Řecku a odvádět stoprocentní výkony pro Panionios a jeho skvělé fanoušky.“ Tak čaruj, Martine, hodně štěstí.